Benefity zůstanou výhodné. Firmy namísto jásání zůstávají opatrné

Společnosti se radují. Nefinanční benefity, které využívaly k náboru a udržení si zaměstnanců, zůstanou částečně zvýhodněny. Vláda se totiž ve čtvrtek dohodla na tom, že zčásti ustoupí tlaku odborů a zaměstnavatelů a ve Sněmovně bude ve druhém čtení prosazovat, aby „u vymezených daňových benefitů bylo zavedeno souhrnné zastropování na úrovni poloviny průměrné mzdy“.

Oslovené firmy, které zvažovaly, že kvůli osekaným výhodám nebudou moci zaměstnancům benefity poskytnout, a zhorší se tak jejich pozice na napjatém pracovním trhu, se uklidnily.

„Benefity u nás mají své pevné místo a jsou také velmi pozitivně přijímány ze strany našich zaměstnanců. V případě zrušení daňového zvýhodnění benefitů bychom byli nuceni uvažovat o jiných formách řešení, „pouhé“ omezení tohoto zvýhodnění nám dává možnost některé z benefitů zachovat beze změn,“ říká například Alena Nejezchlebová, personální ředitelka sítě koupelnových center Richter + Frenzel.

A podobně to vnímá i jednatel společnosti DATRON-Technology, která distribuuje CNC obráběcí stroje. „Tím, že mzdovou tematiku řešíme jak na Slovensku, tak v Česku, vnímám velkou část kroků v oblasti dohod i daňového zvýhodnění benefitů ze strany vlády ČR jako kroky správným směrem,“ hodnotí Jiří Malůš.

Za velkou část tuzemských technologických firem hodnotí vládní změny i asociace ABSL, která v Česku sdružuje stovky firem v oboru podnikových, IT a zákaznických služeb (např. Microsoft, Telecom, SAP, Siemens, DHL, Rohlík…), ve kterých pracuje na 150 tisíc lidí.

„Rozhodnutí vlády velmi vítáme. Původně navrhované zrušení daňového zvýhodnění benefitů by totiž znamenalo problém pro řadu zaměstnavatelů a následně i zaměstnanců. Nová úprava již neovlivní ani oceňování zaměstnanců, ani chod firem,“ je přesvědčen Jaromír Staroba, prezident asociace ABSL.

Benefity podle něj představují velmi důležitý nástroj zaměstnavatelů, s jehož pomocí se svým lidem snaží zmírnit vysoké zdanění práce v České republice. „Jejich zdaněním by tato výhoda zmizela, a tím klesla konkurenceschopnost ČR ve srovnání se zeměmi, jako je Polsko, Rumunsko, Irsko či Portugalsko, o kterých uvažují investoři z oboru IT a podnikových služeb jako o vhodné destinaci pro založení a provozování svých poboček,“ vysvětluje své obavy Staroba.

Z podpory benefitů má radost také jejich poskytovatel společnost MultiSport Benefit. „Nové rozhodnutí vlády zachovat zaměstnanecké benefity vítáme jako velmi rozumné. Je to dobrá zpráva nejen pro nás, ale především pro zaměstnance a zaměstnavatele. Plánujeme pokračovat v rozvíjení vztahů s našimi stávajícími partnery a zároveň partnerskou síť dále rozšiřovat,“ reaguje generální ředitel společnosti Miroslav Recha.

Firma podle něj ještě v tuto chvíli čeká na přesnější znění definice, tedy například to, co přesně znamená „poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období“ a co vše spadá do „vybraných benefitů“. Například za rok 2022 činila průměrná mzda podle Českého statistického úřadu 40 353 korun, za první čtvrtletí letošního roku to bylo 41 265 korun.

Právě nevyjasněnost vládního rozhodnutí zatím krotí vyjádření dalších firem. Poskytovatel benefitních programů společnost Sodexo Benefity na žádost redakce o komentář uvedla, že se omlouvá, ale momentálně se nebude k tomuto tématu vyjadřovat. Třetí poskytovatel benefitů v Česku, společnost Benefit Plus, se vyjádřil v podobném duchu, že se rád k situaci vyjádří, ale až bude mít nová změna konkrétní podobu.

Zdrženlivější v odpovědích je například i řetězec Albert. „Situaci ohledně benefitů sledujeme, ale co v rámci personální politiky uděláme, se budeme rozhodovat až v okamžiku, kdy to půjde do finále a přesné znění projde parlamentem,“ říká personální ředitel maloobchodních prodejen Ctirad Nedbálek.

Také poradenská společnost Deloitte CZ Services ve svém komentáři k úpravám úsporného balíčku uvedla, že na praktickou aplikaci nového záměru je třeba si počkat.

Opatrnější ve vyjádřeních, co vlastně vládní návrh znamená pro byznys posiloven, „fitek“ a dalších míst ke cvičení je i prezidentka České komory fitness Jana Havrdová. „Za nás jednoznačně vítáme rozhodnutí zachovat zaměstnavatelské benefity. Zejména kvitujeme zachování benefitů v souvislosti s podporou pohybových aktivit, která může být jednoznačně označena za investici s vysokou přidanou hodnotou,“ je přesvědčena.

Otázkou však podle ní zůstávají detaily limitu, na které komora ještě čeká, aby dokázala vyhodnotit dopad opatření na byznys sportovišť. Z průzkumu, který si nechala komora loni zpracovat, vychází, že takřka všichni provozovatelé fitek jsou přesvědčení, že benefitní programy mají vliv na jejich podnikání (žádný vliv zaškrtla necelá čtyři procenta respondentů). Plná polovina fitness center přitom považuje tento vliv za významný, ať už v podobě příjmů či osvěty. Finančně se přitom benefitní programy dotýkají více než osmi fitek z 10.

„Jak byznys ovlivní nová úprava podpory, nelze nyní říci. Není například jasné, zda si lidé nevyčerpají limit už na něco jiného a na pohyb jim už žádná podpora v rámci omezení nezbude,“ vysvětluje obavy Havrdová. V září chce proto komora rozjet kampaň, která by měla politiky i obyvatele přesvědčit o tom, že pravidelný pohyb je nedílnou součástí péče o fyzické i duševní zdraví, snižuje nemocnost i zvyšuje produktivitu práce.

Jak moc jsou ale nefinanční benefity v dnešní době skutečně pro zaměstnance výhodné? Podle šéfa personální agentury Předvýběr jejich význam postupně klesá. „Zaměstnavatelé vnímají benefity jako hodně důležité, chápou je jako možnost, jak se odlišit na silně konkurenčním trhu práce. Pravdou ale je, že zatímco se zaměstnavatelé snaží poskytovat lidem co možná nejvíce výhod, samotní zaměstnanci benefitům přikládají stále menší význam,“ říká František Boudný.

Agentura si v březnu udělala interní průzkum, z něhož vyplynulo, že nejvíce firmy přispívají lidem na dovolenou, kulturu a sport. Z celkového pohledu pracovníků na nepeněžní benefity pak vyplývá, že obecně si jich příliš neváží.

„Čím méně výhodné podmínky pro poskytování benefitů vláda nastaví, tím víc budou firmy uvažovat o jejich nahrazení zvýšením mzdy. Zaměstnanci na tom vydělají, ale pro firmy, které si takové řešení nebudou moct dovolit, to zhorší jejich pozici na trhu práce,“ shrnuje dopad zvýhodnění benefitů Boudný.

Oslabování role nepeněžních výhod potvrzuje také firemní sociolog Vojtěch Bednář. Benefity podle něj začaly ztrácet svůj do té doby velký význam v covidu a následně pak ještě více při nárůstu inflace. Přesto podle něj svou důležitou roli stále hrají, a to hlavně v době krize.

„Benefity mají svůj velký význam v okamžiku, kdy je třeba provést zaměstnance náročným obdobím. Benefitem totiž může být v době energetické krize například uhlí, řepa, brambory nebo motorový olej, které může firma zaměstnancům výhodně zprostředkovat,“ vysvětluje Bednář.

Některé firmy však vidí jejich roli jinak. „Lidé by měli dostat místo benefitů peníze a sami se rozhodnout, za co je utratí. Vládě jsem v tomto ohledu fandil a nemyslím si, že je dobře, že ustoupila tlaku na zrušení výhod,“ říká personální šéf společnosti Teta Drogerie Jan Doleček.

Daňové zvýhodňování vybraných benefitů vede podle něj k tomu, že firmy poskytují benefity, které by si zaměstnanci jinak sami často ani nevybrali. „Firma navíc vytváří velkou agendu pro administraci a stát musí kontrolovat plnění všech podmínek,“ pokračuje ve výčtu slabin Doleček.

Samotná drogerie se tak podle něj při poskytování benefitů zaměřuje na oblasti, které využijí a ocení skutečně všichni, jako je například poskytování placeného volna či stravenek. Drogistická firma by podle něj ani nelitovala toho, kdyby bylo zrušeno poskytování stravenek. „Dávali bychom lidem ve mzdě příspěvek, který dnes dostávají formou stravenek,“ dodává personální ředitel Teta Drogerie.

Firemní sociolog však dodává, že překlopení výhod do mezd není v praxi pro zaměstnance tak výhodné. „Firmy se snaží ušetřit a navíc převod peněz z jedné agendy do druhé něco stojí, takže ve výsledku dostanou lidé po zrušení výhod na účet méně peněz, než by původně činil příspěvek zaměstnavatele,“ říká Vojtěch Bednář.